P. Halík: Palach nepohrdal životem, obětoval ho pro druhé

Připomněl, že podobně - pojmem "heroická oběť" - Palachův čin hodnotil také  tehdejší papež Pavel VI., který podle svědectví biskupa Josefa Škarvady připravil pro umírajícího kardinála Josefa Berana text provolání k českému národu. Obsahoval pochopení pro smysl Palachova činu spolu s výzvou, aby ho nikdo nenapodoval.

Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a svým zraněním podlehl o tři dny později. P. Halík připomněl, že někdy se jeho čin nesprávně interpretuje jako protest proti sovětské okupaci - ve skutečnosti šlo o nesouhlas s tím, jak se společnost smiřovala s obnovenou nesvobodou a totalitní zvůlí. "Jan Palach nám ukázal, že to, aby se národ v budoucnosti mravně nezkřivil, je pro něj ještě důležitější než jeho vlastní život. On nám tím vrátil určitým způsobem důstojnost,"  řekl Tomáš Halík. Podle něj proto Palachova sebeoběť měla význam i přes to, že sama o sobě nedokázala zastavit postupující normalizaci. Projevila se však například při tzv. Palachově týdnu v lednu 1989, kdy silněji zaznělo volání veřejnosti po svobodě. "Myslím, že mnozí lidé - a sám se mezi ně počítám - když byli v těch následujících letech (po roce 1969) vystaveni nejrůznějším tlakům a slibům té moci, si také vzpomněli na Jana Palacha a řekli si - já se zkřivit nemůžu, už kvůli Janu Palachovi ne," uvedl Mons. Halík a dodal: "Tyhle činy každého z nás vyzývají k tomu, abychom nežili jenom pro svůj prospěch. V tom má Palachův čin trvalou hodnotu."