Od smrti arcibiskupa Karla Otčenáška uplynulo pět let

24. května 2016 Události Autor: Anežka Wiewiorková

Památku bývalého arcibiskupa Karla Otčenáška včera pět let po jeho úmrtí připomněli významní lidé jeho života na zádušní mši v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové. Mši sloužil biskup Josef Kajnek. Bývalý vězeň komunistické totality nemohl dlouho v královéhradecké diecézi působit. Papež Jan Pavel II. jej, svého osobního přítele, v roce 1998 jmenoval osobním arcibiskupem.

Podle dlouholeté spolupracovnice bývalého arcibiskupa Marcely Němečkové k sobě měli bývalý papež Karol Wojtyla a Karel Otčenášek blízko. „On ho objímal a říkal: Karolko, já jsem tak rád, že jsem se s tebou seznámil,“ přiblížila jejich první setkání. Sám arcibiskup řekl: „Nezapírám, že mě Jan Pavel II. při mnoha příležitostech nazval svým přítelem. Až mě to zahanbovalo, jak jsme si padli do oka při pohřbu kardinála Trochty a od té doby jsme si spolu vyměňovali aspoň obvyklé gratulace, když jiný styk byl nemožný.“ Se zemřelým papežem měli společné jméno i rok narození.


Arcibiskup byl na kněze vysvěcen v Římě. Bez přítomnosti rodiny i družiček. „Připadá mi, jako kdyby ty vnější okolnosti pro veřejnost nemožné nějak předznamenávaly můj další život. Ty důležité mezníky byly vždycky skryté, bez parády,“ popsal svoji životní cestu sám bývalý arcibiskup. Významnou částí jeho života bylo v době komunistického režimu i svěcení na pomocného biskupa, který měl diecézi řídit, kdyby to bylo diecéznímu biskupovi znemožněno. „Poslušně jsem tedy řekl ano a třicátého dubna 1950 v přísné tajnosti jsem přijal v soukromé kapli rezidence biskupskou konsekraci,“ vyprávěl Otčenášek. Dalším milníkem byl jeho pobyt ve vězení. Karel Otčenášek byl zatčen bez vysvětlení, soud jej po dvou a půl letech odsoudil na třináct let za velezradu. Když měl říct, že papež se v politických otázkách mýlí, odmítl to. V roce 1962 se dostal domů do rodiny sestry Evy. Poté tajně sloužil jako kněz a pracoval například v mlékárně v Opočně.


O jeho názorech k nám promluvila jeho sestra téměř devadesátiletá Anna Spudilová. „Když přijel z Říma, tak měl takové nadšení, jak by ta církev měla vypadat, jak by všichni měli být zapojení. O to mu šlo. On každého zaměstnal, všelijak, aby se hrálo divadlo, aby se sportovalo,… Třeba si vzpomínám, byla jedna paní, taková obětavá, ta paní měla manžela zaměstnaného u drah a mohli jezdit zadarmo, tak ona jezdila do Prahy a odtud vozila knížky, třeba Otec vyhoštěných nebo Matka Boží v trní. A zase jiná paní, která měla malý krámek galanterie, ta to tam prodávala,“ vyprávěla o životě svého rodného bratra. „Byl jako Svatý Otec, ten nepropustí nikoho, aniž by mu řekl: modlete se za mne. A bratr taky. ‚Spoléhám na vaše modlitby.‘ To bylo v každém dopise,“ dodala Anna Spudilová.


Po jeho návratu do oficiálního kněžského úřadu se setkal s profesorkou Marcelou Němečkovou, s kterou nakonec spolupracoval až 25 let. O jejich prvním setkání v Trmicích, kde otec Karel, nejdříve tajně, sloužil, Marcela Němečková řekla: „On mě posadil k psacímu stolu, dal mi papír a propisku a říká: ‚No, já teprve konám ranní toaletu, tak mi prosím vás napište, co si myslíte o úloze ženy v církvi. Mě překvapoval celý ten den. Já jsem říkala:  ‚Jo, to vám s radostí napíšu.‘ On za chvíli přišel a řekl: ‚Jste pořádně oblečená, půjdeme se projít.‘ Protože jsme předpokládali, že uvnitř je odposlouchávání. A pan biskup říká, prosím vás, já vám budu říkat této, já všem ženám říkám ‚teto‘.“


Arcibiskupem se otec Karel Němeček stal až v roce 1998. Muž, který se rád chodil už od dětství koupat, zůstal i po jeho vysvěcení podle slov vikáře královéhradecké diecéze Josefa Sochy lidský. „Rozdával právě ty velké ideály svým životem.  A docela jednoduše. Většina z nás ho viděla každý den, jak se prochází s tím růženečkem v ruce. Viděli jsme ho a slyšeli, jak nejen žehnal, ale také o žehnání prosil. Viděli jsme ho a to mu vydrželo až do posledního dne života, jak chtěl stále sloužit mši svatou,“ řekl na svém kázání včera při zádušní mši Josef Socha. „Myslím si, že i on přečkal všechny ty těžkosti právě proto, že spoléhal na Boží moc,“ vyjádřil se Socha.  

Mezi slovy: Vzpomínka na arcibiskupa Karla Otčenáška

NyníHudební siesta
Skladba: Kristus na hoře Olivetské - Recitativ Ježíš,Sbor; Autor: Beethoven Ludwig van; Dirigent: Baudo Serge; Sóla: Pick-Hieronimi Monica, Anderson James, Halem Victor von - zpěv; Soubor: Chorus et orchestre national de Lyon
13:00Zprávy ČRo Plus
13:05Odpolední proud
14:00Hudební kompas
14:30Odpolední proud
15:00Zprávy ČRo Plus
15:05Odpolední proud

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony