Moji rodiče jsou svatí

Na první pohled jsem si nevšiml ničeho zvláštního na starším kapucínovi, který prošel kostelem Sant´Angelo v Miláně a kterého mnozí viděli, jak posedává u zadní zdi. O ničem zvláštním nevypovídalo také to, když během ranní mše přisluhoval místnímu faráři. Teprve jeden kněz prozradil, kdo s námi slaví bohoslužbu: dlouholetý misionář, emeritní arcibiskup z turecké Smyrny a především syn rodičů, kteří budou možná brzy blahořečení. Otec Germano, syn Domeniky a Sergia Bernardiniových. Do Milána přijel u příležitosti VII. Světového setkání rodin, aby zde byl k dispozici lidem, kteří se přišli podívat na výstavu o jeho rodičích. Za několik hodin spolu sedíme v místnosti a ptám se jej na jeho rodinu. Jak vlastně prožívali svůj vztah tito manželé, které církev možná zapíše do seznamu svatých? Odpovídá P. Germano:

„Od samého počátku postavili manželství jako křesťanský vztah. A mohu zaručit, že jej prožívali více než 52 let jako křesťané, v naprosté vzájemné úctě. Kolikrát nám, dětem, máma říkala: Vás otec je světec. Jeto světec. Žili samozřejmě s mnoha těžkostmi, například aby zajistili obživu, pracovali na poli, doma, měli velmi tvrdý život, ale vždy žili v duchu přizpůsobení se tomu, co chce Bůh. A já jsem přesvědčený, že především můj otec, nikdy neučinil žádné rozhodnutí – mohl dělat jakoukoliv práci – aniž by se ptal, jestli je to Boží vůle. O tom jsem přesvědčený.“

Rodiče Bernardiniovi měl deset dětí, osm z nich vstoupilo do řehole. Padre Germano hovoří také o velké pozornosti svého otce vůči svojí ženě:

„Můj otec byl velmi vnímavý. Máma velmi trpěla, když dcery odešly na studia. Táta dcery doprovodil na kolej a zůstal s nimi tři dny, aby viděl, jak se zde zabydlují, jak žijí apod. Byl tam proto, aby o tom mohl povaprávět mámě. Potom vzal chleba, který jedli v této škole, a přinesl ho mámě, aby ji uklidnil, aby řekl: neboj se o ně, jsou na dobrém místě. Byl to bílý chleba, který běžné rodiny nemohly mít.“

Není možné na tomto místě připomenout celý život obou manželů, tomuto tématu budeme na Proglasu věnovat samostatný pořad. Roku 2008 skončila diecézní fáze procesu blahořečení manželů Bernardiniových, nyní proces přešel do Vatikánu. Zakončím slovy otce Germana:

„Stačí si přečíst věty, které táta nebo máma řekli nebo napsali. Například: Děkujme Bohu za těžkosti a pokušení. Neboť bez nich by nás přemohla pýcha. Neučený rolník napsal tak duchovně jemné věci! Celé duchovní dílo v těchto dvou duších není dílo člověka. Vedl je Duch svatý. A oni to niterně přijali, žili to.“