Církev v SAR přispívá k uklidňování situace, tvrdí dobrovolník

Daří se dodržovat příměří z konce července mezi Sélékou a Anti-balakou?

To je poměrně komplikovaná otázka. Ani jedna z ozbrojených stran nemá jednoznačné velení. Obě sestávají z množství samostatných skupin. V případě Anti-balaky jsou to různé vesnice a rozpuštěná bývalá armáda Středoafrické republiky. V případě Séléky to ze začátku byly různé rebelské skupinky. Od začátku dodnes není vůbec jasné, kdo komu velí a kdo za koho mluví, a je to anarchie na obou dvou stranách. Proto si myslím, že uzavírat dohodu, která má zajišťovat příměří, není vůbec možné. Na straně Séléky i Anti-balaky se všichni považují za generály a plukovníky a přiřazují si takové vysoké hodnosti, což k ničemu konkrétnímu nevede. S dodržováním příměří je tedy problém. Ono už bylo vyhlášené několikrát a zatím se ho nepodařilo realizovat. Vždycky někde propukly boje, nějaká odnož či skupina neuposlechla a jednala po svém. Je to komplikované, ale já jsem přesvědčen, že tohle příměří je hodně symbolická a nesmyslná snaha.

Před pár dny se úřadu ujal nový premiér Mahamut Kamoun. Může on přispět ke stabilizaci situace?

Já se obávám, že to je opravdu velký problém. Volba nového premiéra byla poměrně nešťastná. Kamoun se aktivně účastnil státního převratu, který stál na začátku násilností a působil v řadách Séléky. On je formálně bývalým a možná i současným členem tohoto hnutí. Já rozumím snaze prezidentky Catherine Samba-Panza, která se snaží dosáhnout kompromisu tím, že přizvala ke stolu i druhou stranu konfliktu. Na druhou stranu se o Séléce mluví jako o válečných kriminálnících. Toto samozřejmě vyvolá obrovskou vlnu nevole. Už v tuto chvíli se mnohé skupiny Anti-balaky mobilizují a dávají najevo svůj nesouhlas. Myslím, že to povede k mnoha problémům. Tahle volba není podle mě věci prospěšná.

V sobotu za přítomnosti nově zvoleného premiéra odsloužil mši arcibiskup hlavního města Bangui Dieudonné Nzapalainga, během které apeloval na politické představitele země, aby násilnosti co nejdříve ukončili. Má tento krok v daném kontextu smysl?

Církev v Středoafrické republice dělá obrovskou práci při vyjednávání a uklidňování situace. Banguijský arcibiskup má velké jméno a je to osobnost. Spolu s jedním imámem, představiteli protestantské církve a dalšími vytvořil komunitu. Apely, které oni pravidelně vypouští do světa, samozřejmě váhu mají. Já si myslím, že je strašně důležité, že se jednotlivá náboženství sejdou u jednoho stolu a dají najevo svůj nesouhlas s tím, co se děje. To samozřejmě neguje myšlenku křesťansko muslimských válek, která je sama o sobě falešná. Sobotní prohlášení arcibiskupa má význam. Církev tam má velký vliv a mandát a sice ne politickou, ale morální autoritu.                                                                                         

Jak mohou pomoci Češi?

Úplně zásadní je, že se Češi budou informovat a zajímat se a že se na Středoafrickou republiku nezapomene, což je aktuální problém. Je to země zapomnění. Ve chvíli, kdy se jí začne věnovat určitá pozornost, bude tam vše probíhat úplně jinak. Pak je tu také organizace SIRIRI, což je obecně prospěšná společnost, která pomáhá v regionu a vede tam řadu projektů. Informace o tom, jak finančně nebo i jinak přispět lze dohledat na stránkách www.siriri.org.